|
|
Margaret Thatcherová a její zahraniční politika v dobovém domácím a zahraničním tisku v letech 1979-1990
Štěpánková, Martina ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Petráček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se bude zabývat zahraniční politikou Margaret Thatcherové od jejího usednutí do křesla premiérky Velké Británie v roce 1979 až do její rezignace na tento post v roce 1990. Dále bude reflektovat společensko-politickou situaci v Evropě, která v době jejího vládnutí panovala. Jádrem práce bude analýza dobového domácího a zahraničního tisku, demokratického i komunistického, v němž se studentka zaměří na válku o Falklandy, politiku vůči Evropskému hospodářskému společenství, řešení konfliktu v Severním Irsku, postoj k africkému kontinentu a Sovětskému svazu, válku v Perském zálivu a v neposlední řadě na zvláštní vztahy Velké Británie a Spojených států amerických. Cílem její práce bude komplexní pohled na dobový tisk, zasazený do dobové zahraniční politiky první ženy v čele Velké Británie.
|
|
| |
|
| |
|
|
Koncepty teorie secese a jejich aplikace na případ nezávislost jihoafrických bantustanů a konžské Katangy
Kotlanová, Veronika ; Riegl, Martin (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tématem bakalářské práce Koncepty teorie secese a jejich aplikace na případ nezávislosti jihoafrických bantustanů a konžské Katangy jsou nejdůležitější teoretické koncepty secese. V úvodu první části představuje pojmy úzce související s problematikou secese např. stát a jeho pojetí v politických vědách či problematiku vzniku nových státních jednotek v systému mezinárodního práva. Na toto plynně navazuje hlavním předmětem této práce, tj. představením a porovnáním rozdílných teorií secese. Důraz je především kladen na diskuzi probíhající mezi dvěma dominantními školami - Primary Right a Remedial Only Right teoriemi. Pro klasifikaci teorií secese jsou nosná díla Allena Buchanana. V závěru této části práce jsou zařazena tři moderní pojetí teorie secese z důvodu odpovídajícího zachycení myšlenkového vývoje této problematiky. Druhá část práce je složena ze dvou případových studií, a to konkrétněji secese Katangy od nově nezávislého Konga v roce 1960 a procesu postupného zisku nezávislosti jihoafrických bantustanů. Cílem této části není pouze podrobnější studium v praxi proběhnuvších pokusů o secesi, ale také jejich zhodnocení z hlediska teorií studovaných v první části
|
|
|
Dopady cestovního ruchu na socioekonomický a environmentální rozvoj Jihoafrické republiky
Sádovská, Tereza
Cílem práce je analýza cestovního ruchu v Jihoafrické republice a jeho dopady na ekonomický, sociální a environmentální rozvoj této země. První část je věnována literární rešerši, která shrnuje téma cestovního ruchu obecně. Druhá část analyzuje cestovní ruch v Jihoafrické republice v letech 2006 až 2014 a jeho dopady na rozvoj země. Je zde uvedena stručná deskripce státu z administrativního a demografického hlediska a dále vymezení předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu v této zemi. Navazuje část, která analyzuje počet a strukturu návštěvníků. Další část je zaměřena na dopady turismu z hlediska ekonomického, sociokulturního a ekologického. Třetí část se zabývá návrhy na zlepšení nedostatků či omezujících faktorů rozvoje cestovního ruchu v Jihoafrické republice.
|
|
|
Amibitons, acomplishments and perspectives of the BRICS countries.
Beleščák, Dušan ; De Castro, Tereza (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Primárním cílem této práce je komplexně ohodnotit schopnost zemí BRICS vzájemnou spoluprací dosahovat stanovené cíle, a to na základě konfrontace cílů deklarovaných samotnou skupinou na její každoročních summitech, s dosaženými výsledky. Sekundárním cílem práce je odhadnout, jakými směry se může ubírat do budoucna spolupráce mezi zeměmi BRICS a definovat možné úskalí ohrožující její úspěch. Diplomová práce je rozdělena do tří částí. V první části nejprve autor uvádí čtenáře do obrazu popisem vzniku pojmu "BRICS". Pokračuje základní charakteristikou jednotlivých zemí BRICS a popisuje jejich vzájemné podobnosti a rozdíly. Ve druhé, hlavní části práce autor vyhodnocuje míru naplnění jednotlivých cílů stanovených na summitech BRICS, konajících se každoročně od roku 2009. Autor vyhodnocuje speciálně 7 vybraných hlavních cílů, u nichž analyzuje důvody k jejich realizaci, navržený způsob jejich realizace, kroky podniknuté k jejich naplnění, efektivitu těchto kroků a současný stav. Následně práce podobným způsobem vyhodnocuje několik dílčích cílů. Ve třetí části práce autor prezentuje očekávání od nadcházejícího summitu BRICS, náčrtem možné směry, kterými se bude ubírat skupina BRICS v budoucnosti a identifikuje její slabé stránky ohrožující úspěšnou spolupráci.
|
host ::
RSS.